|
|
Stanovení mykotoxinů v komerčních pivech
Martiník, Jan ; Benešová,, Karolína (oponent) ; Mgr. Marek Pernica, Ph.D (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou sekundární metabolity mikroskopických vláknitých mikromycet, které jsou schopné napadat obiloviny. Používáním kontaminovaných surovin může dojít k přenosu mykotoxinů do finálního produktu, jako je pivo. Diplomová práce se zabývá stanovením mykotoxinů v pivech. V teoretické části této práce jsou popsány vybrané mykotoxiny, jejich výskyt, toxické vlastnosti a legislativní limity dané Evropskou unii. Teoretická část se také věnuje popisu výroby piva a možnostech stanovení mykotoxinů. V teoretické části jsou také popsány metody pro statistické zpracování dat. Experimentální část práce popisuje validaci metody pro stanovení mykotoxinů v pivech. V této části je také popsána optimalizace extrakce mykotoxinů pomocí komerčně dostupné imunoafinitní kolonky 11+Myco MS-PREP®. Jsou zde uvedeny podmínky pro stanovení mykotoxinů na přístroji UPLC-MS/MS. Pro validaci byly určeny parametry linearita, přesnost, správnost, LOD a LOQ. Tato část obsahuje popis vzorků piv použitých pro stanovení mykotoxinů. Cílem diplomové práce bylo optimalizovat a validovat analytickou metodu pro stanovení mykotoxinů v pivech. Z validačních parametrů bylo zjištěno, že tato metoda je vhodná pro zamýšlený účel, jmenovitě pro mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, aflatoxin G2, fumonisin B1, fumonisin B2, fumonisin B3, ochratoxin A, ochratoxin B, zearalenon, -zearalenol, -zearalenol, -zearalanol, -zearalanol, deoxynivalenol, 3-acetyldeoxynivalenol, T-2 a HT-2. Výtěžnosti metody pro stanovení se pohybovali od 72,2 % do 100,0 %. Validovaná metoda byla využita pro stanovení výše uvedených mykotoxinů celkem v 89 pivech. Z celkového počtu piv bylo 37 vyrobeno v České republice a 52 v jiných evropských zemích. Mykotoxiny deoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin byly stanoveny ve všech vzorcích piva. Mezi často vyskytující se mykotoxiny patřily fumonisin B1, -zearalenol, ochratoxin A a 3-acetyldeoxynivalenol. Mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, fumonisin B2, fumonisin B3, zearalenon a ochratoxin B byly identifikovány v méně než 50 % vzorků. Mykotoxiny aflatoxin G2, -zearalenol, -zearalanol a -zearalanol nebyly stanoveny v žádném analyzovaném vzorku. Výsledky měření byly podrobeny zpracovány s využitím pokročilých statistických metod jako je shluková analýza,analýza hlavních komponent a korelační analýza pro vybrané mykotoxiny aflatoxin B1, fumonisiny, ochratoxin A, -zearalenol, deoxynivalenol, 3-acetlydeoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin. Výsledky měření byly také porovnány s publikovanými studiemi.
|
|
|
Mykotoxiny v kvašených nápojích
Martiník, Jan ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Běláková,, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní a hub, které napadají obiloviny, hrozny vína nebo jablka, které se používají na přípravu kvašených nápojů. Tato práce se zaměřuje na mykotoxin patulin, který se primárně nachází v ciderech. V teoretické části jsou popsány vybrané mykotoxiny, legislativa týkající se těchto mykotoxinů a jejich výskyt v kvašených nápojích. Část teoretické části je také věnována popisu kvašených nápojů a analytickým metodám sloužícím ke stanovení mykotoxinů v nápojích. Experimentální část se zabývá validačními parametry metody na stanovení patulinu a 5-HMF. Dále se také zabývá extrakcí těchto látek a jejím stanovením. Pro stanovení mykotoxinu patulinu byla použita extrakce pomocí kolonky EASIMIPTM PATULIN a koncentrace patulinu byla změřena pomocí ultra účinné kapalinové chromatografie s detekcí fotodiodového pole (UPLC/PDA). Stanovení patulinu a 5-HMF bylo provedeno v celkem 33 vzorcích ciderů, 9 vzorcích jablečných šťáv, 2 vzorcích vína a 2 vzorcích radlerů. Patulin byl nalezen u 6,1 % vzorků ciderů a u 44,4 % vzorků jablečných šťáv. 5-HMF byl nalezen u obou vín a radlerů, u 78,8 % ciderů a u 77,8 % jablečných šťáv. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány všechny výsledky měření. Výsledky měření byly porovnány se zahraničními studiemi.
|
|
|
Stanovení mykotoxinů v komerčních pivech
Martiník, Jan ; Benešová,, Karolína (oponent) ; Mgr. Marek Pernica, Ph.D (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou sekundární metabolity mikroskopických vláknitých mikromycet, které jsou schopné napadat obiloviny. Používáním kontaminovaných surovin může dojít k přenosu mykotoxinů do finálního produktu, jako je pivo. Diplomová práce se zabývá stanovením mykotoxinů v pivech. V teoretické části této práce jsou popsány vybrané mykotoxiny, jejich výskyt, toxické vlastnosti a legislativní limity dané Evropskou unii. Teoretická část se také věnuje popisu výroby piva a možnostech stanovení mykotoxinů. V teoretické části jsou také popsány metody pro statistické zpracování dat. Experimentální část práce popisuje validaci metody pro stanovení mykotoxinů v pivech. V této části je také popsána optimalizace extrakce mykotoxinů pomocí komerčně dostupné imunoafinitní kolonky 11+Myco MS-PREP®. Jsou zde uvedeny podmínky pro stanovení mykotoxinů na přístroji UPLC-MS/MS. Pro validaci byly určeny parametry linearita, přesnost, správnost, LOD a LOQ. Tato část obsahuje popis vzorků piv použitých pro stanovení mykotoxinů. Cílem diplomové práce bylo optimalizovat a validovat analytickou metodu pro stanovení mykotoxinů v pivech. Z validačních parametrů bylo zjištěno, že tato metoda je vhodná pro zamýšlený účel, jmenovitě pro mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, aflatoxin G2, fumonisin B1, fumonisin B2, fumonisin B3, ochratoxin A, ochratoxin B, zearalenon, -zearalenol, -zearalenol, -zearalanol, -zearalanol, deoxynivalenol, 3-acetyldeoxynivalenol, T-2 a HT-2. Výtěžnosti metody pro stanovení se pohybovali od 72,2 % do 100,0 %. Validovaná metoda byla využita pro stanovení výše uvedených mykotoxinů celkem v 89 pivech. Z celkového počtu piv bylo 37 vyrobeno v České republice a 52 v jiných evropských zemích. Mykotoxiny deoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin byly stanoveny ve všech vzorcích piva. Mezi často vyskytující se mykotoxiny patřily fumonisin B1, -zearalenol, ochratoxin A a 3-acetyldeoxynivalenol. Mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, fumonisin B2, fumonisin B3, zearalenon a ochratoxin B byly identifikovány v méně než 50 % vzorků. Mykotoxiny aflatoxin G2, -zearalenol, -zearalanol a -zearalanol nebyly stanoveny v žádném analyzovaném vzorku. Výsledky měření byly podrobeny zpracovány s využitím pokročilých statistických metod jako je shluková analýza,analýza hlavních komponent a korelační analýza pro vybrané mykotoxiny aflatoxin B1, fumonisiny, ochratoxin A, -zearalenol, deoxynivalenol, 3-acetlydeoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin. Výsledky měření byly také porovnány s publikovanými studiemi.
|
|
|
Stanovení sibiromycinu metodou UPLC.
Fadrhonsová, Ivana ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Sibiromycin, antibiotikum strukturně patřící do skupiny pyrrolo-1,4-benzo- diazepinů, je produkován aktinomycetou Streptosporangium sibiricum. Sibiromycin vykazuje antibakteriální a především protinádorové účinky, které však díky jeho prokázané kardiotoxicitě zatím nelze využít. Další výzkum možného terapeutického využití sibiromycinu se zabývá přípravou nových netoxických derivátů produkovaných geneticky manipulovanými kmeny S. sibiricum. Pro tyto účely byla vyvinuta a částečně validována nová rutinní chromatografická UPLC/UV a prekoncentrační metoda. Fermentační médium bylo extrahováno metodou extrakce na tuhé fázi (solid phase extraction, SPE) na kolonkách OASIS MCX, založených na kationtové výměně. Získaný extrakt byl po odpaření a rozpuštění v methanolu dávkován na UPLC BEH C18 kolonu a chromatografován v gradientovém módu s mobilními fázemi methanol (A) a 0,1% kyselina trifluoroctová (B). Detekční limit metody byl 40 ng/ml fermentačního média, výtěžnost SPE metody byla 74,75 % a její reprodukovatelnost vyjádřená jako RSD byla 5,18 %. Metoda byla aplikována na sledování rozdílné produkce sibiromycinu kmenem S. sibiricum na 13 typech médií. Bylo zjištěno, že složení fermentačního média ovlivňuje nejen celkovou produkci sibiromycinu, ale také syntézu jeho přírodních derivátů, které byly na závěr...
|
|
|
Mykotoxiny v kvašených nápojích
Martiník, Jan ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Běláková,, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní a hub, které napadají obiloviny, hrozny vína nebo jablka, které se používají na přípravu kvašených nápojů. Tato práce se zaměřuje na mykotoxin patulin, který se primárně nachází v ciderech. V teoretické části jsou popsány vybrané mykotoxiny, legislativa týkající se těchto mykotoxinů a jejich výskyt v kvašených nápojích. Část teoretické části je také věnována popisu kvašených nápojů a analytickým metodám sloužícím ke stanovení mykotoxinů v nápojích. Experimentální část se zabývá validačními parametry metody na stanovení patulinu a 5-HMF. Dále se také zabývá extrakcí těchto látek a jejím stanovením. Pro stanovení mykotoxinu patulinu byla použita extrakce pomocí kolonky EASIMIPTM PATULIN a koncentrace patulinu byla změřena pomocí ultra účinné kapalinové chromatografie s detekcí fotodiodového pole (UPLC/PDA). Stanovení patulinu a 5-HMF bylo provedeno v celkem 33 vzorcích ciderů, 9 vzorcích jablečných šťáv, 2 vzorcích vína a 2 vzorcích radlerů. Patulin byl nalezen u 6,1 % vzorků ciderů a u 44,4 % vzorků jablečných šťáv. 5-HMF byl nalezen u obou vín a radlerů, u 78,8 % ciderů a u 77,8 % jablečných šťáv. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány všechny výsledky měření. Výsledky měření byly porovnány se zahraničními studiemi.
|
|
|
Izolace a charakterizace biologicky aktivních látek
Kettnerová, Eliška ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Musilová, Adéla (oponent)
Cílem této bakalářské práce byla izolace a částečná identifikace biologicky aktivních látek, které jsou produkovány aktinomycetami a které jsou potenciálně využitelné v lékařství jako antibiotika. Kultivační média aktinomycet obsahující jejich metabolity byla přečištěna a prekoncentrována pomocí extrakce na tuhé fázi. Získaný extrakt byl testován na biologickou aktivitu Kirby-Bauer testem pomocí citlivého kmene Kocuria rhizophila. Biologicky aktivní metabolity byly analyzovány a izolovány pomocí ultraúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí (detektor diodového pole). Izolované látky byly podrobeny analýze hmotnostní spektrometrií, kterou byly získány experimentální hodnoty relativních molekulových hmotností jednotlivých neznámých látek. Tyto hodnoty byly porovnány s relativními molekulovými hmotnostmi látek uvedených v chemické databázi zahrnující přírodní látky včetně antibiotik. Bylo zjištěno, že neznámé biologicky aktivní látky neodpovídají žádným dosud objeveným antibiotikům uvedených v databázi, z čehož lze usuzovat, že se jedná o nová antibiotika. Pro určení jejich struktury je třeba provést další experimenty hmotnostní spektrometrie a nukleární magnetické rezonance. Klíčová slova: aktinomycety, antibiotika, SPE, UPLC, HPLC Předmětová hesla: analýza sekundárních metabolitů, test...
|
|
|
Stanovení sibiromycinu metodou UPLC.
Fadrhonsová, Ivana ; Cajthaml, Tomáš (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
Sibiromycin, antibiotikum strukturně patřící do skupiny pyrrolo-1,4-benzo- diazepinů, je produkován aktinomycetou Streptosporangium sibiricum. Sibiromycin vykazuje antibakteriální a především protinádorové účinky, které však díky jeho prokázané kardiotoxicitě zatím nelze využít. Další výzkum možného terapeutického využití sibiromycinu se zabývá přípravou nových netoxických derivátů produkovaných geneticky manipulovanými kmeny S. sibiricum. Pro tyto účely byla vyvinuta a částečně validována nová rutinní chromatografická UPLC/UV a prekoncentrační metoda. Fermentační médium bylo extrahováno metodou extrakce na tuhé fázi (solid phase extraction, SPE) na kolonkách OASIS MCX, založených na kationtové výměně. Získaný extrakt byl po odpaření a rozpuštění v methanolu dávkován na UPLC BEH C18 kolonu a chromatografován v gradientovém módu s mobilními fázemi methanol (A) a 0,1% kyselina trifluoroctová (B). Detekční limit metody byl 40 ng/ml fermentačního média, výtěžnost SPE metody byla 74,75 % a její reprodukovatelnost vyjádřená jako RSD byla 5,18 %. Metoda byla aplikována na sledování rozdílné produkce sibiromycinu kmenem S. sibiricum na 13 typech médií. Bylo zjištěno, že složení fermentačního média ovlivňuje nejen celkovou produkci sibiromycinu, ale také syntézu jeho přírodních derivátů, které byly na závěr...
|
|
|
Vliv tepelných úprav kuřecích jater na změny obsahu biogenních aminů a polyaminů
Sultana, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá vlivem různých tepelných úprav (vaření, dušení, restování) kuřecích jater na změny obsahu biogenních aminů (BA) a polyaminů (PA). Dalšími sledovanými faktory byly vliv ročního období a způsob skladování kuřecích jater. Analytickou koncovkou pro stanovení BA a PA byla metoda kapalinové chromatografie s využitím techniky UPLC. Průměrný obsah biogenních aminů ve výchozím syrovém materiálu (šest vzorků chlazených a tři vzorky zmrazených jater) byl velice nízký s nejvyšším zastoupením histaminu (4,11 mg.kg-1). Tryptamin a fenylethylamin nebyly detekovány v žádném ze vzorků. Obsah polyaminů byl značně vyšší, s větším množstvím sperminu (135 mg.kg-1) než spermidinu (42,3 mg.kg-1). Celkový obsah BA a PA v sušině chlazených jater byl téměř dvakrát vyšší v létě než v zimě (P < 0,001). Obsah putrescinu a histaminu byl statisticky významně vyšší v játrech chlazených než mražených (P < 0,01). Naopak obsah kadaverinu a tyraminu byl vyšší v mražených játrech (P < 0,001). Obsah obou polyaminů byl o 20 % nižší v játrech mražených (P < 0,01). Restování mělo menší vliv na pokles BA (80 % původního obsahu) než vaření (65 % původního obsahu) (P < 0,001). Nejnižší obsahy obou PA byly zjištěny v játrech restovaných (70 % původního obsahu), zatímco dušením a vařením jejich obsah klesl přibližně na 80 % (P < 0,01).
|
|
|
Sledování obsahu biogenních aminů a polyaminů při skladování a kuchyňských úpravách jedlých hub.
PEKÁRKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo zjistit obsah osmi biogenních aminů a polyaminů, přesněji putrescinu (PUT), spermidinu (SPD), sperminu (SPM), histaminu (HIM), kadaverinu (CAD), 2-fenylethylaminu (PEA), tyraminu (TYM) a tryptaminu (TRM) v pěstovaném žampionu zahradním (Agaricus hortensis) během skladování, mražení a tepelných úprav. Informací týkajících se těchto aminů v potravinách, je v dnešní době velké množství, ale bohužel údaje o obsahu aminů v jedlých houbách v literatuře stále chybí. Poskytnuté vzorky byly firmy České houby a.s. sídlící v Soběslavi. Odebrané žampiony byly ihned zpracovány. Zmražené vzorky v PE sáčcích byly sledovány po dobu 0 až 3 měsíců. Vařené, blanšírované a syrové vzorky žampionů byly analyzovány na počáteční koncentraci v den 0 a následně 1, 2 a 4 den po uskladnění při 6 °C. Část vzorků z každého pokusu sledována po jednom dni uskladnění při 22 °C. Naprosto nejvyšší koncentrace byla zjištěna ve všech pokusech u SPD. Změny v obsahu aminů v upravených i syrových žampionech se během 4 dnů skladování při 6 °C pohybovali oběma směry. Nejdůležitější změny byly viditelné ihned po provedení blanšírování ? výrazné zvýšení u TYM a ještě výraznější u SPM. Nárůst obsahu se projevil také po uvaření žampionů, a to u SPD a ve větší míře u SPM. Skladování při teplotě 22 °C nejvíce ovlivnilo obsah PEA ? u vařených žampionů obsah značně poklesl, u blanšírovaných naopak stoupl. Také u syrových žampionů vedlo skladování při této teplotě ke značnému zvýšení obsahu SPM. Mražení výrazně neovlivnilo žádný z aminů. TRM a CAD nebyli analýzou vůbec zjištěny, HIM se na nižší úrovni objevil po uvaření žampionů a po skladování syrových žampionů při 22 °C. Domnívám se, že zjištěné údaje mohou pomoci rozšířit údaje v literatuře a nabízí možnost dalšího zaměření výzkumu v oblasti biogenních aminů v jedlých houbách.
|
|
|
Sledování obsahu biogeních aminů a polyaminů během skladování a tepelných úprav skopového masa.
LÍSKOVCOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo zjistit obsah biogenních aminů a polyaminů, přesněji putrescinu (PUT), spermidinu (SPD) a sperminu (SPM) ve skopovém mase během skladování a tepelných úprav. Maso jatečných zvířat je bohaté na tyto aminy, ale bohužel údaje o obsahu ve skopovém mase ať už v jatečných tělech, tak i během skladování či tepelných úprav v literatuře stále chybějí. Poskytnuté vzorky byly od drobných chovatelů a zvířata byla hybridy několika plemen. Odebírány byly vzorky z kýty a ze hřbetu. Vzorky ze skopového hřbetu byly zmraženy a sledovány po dobu 0 až 6 měsíců. Vzorky kýty se zchladily a zabalily do tří různých druhů obalů pro další skladování. Jednalo se o typ zabalení do polyethylénového sáčku (PE), vakuově balené (VP) a balení do ochranné atmosféry (MAP). Všechny vzorky byly analyzovány ve dnech a zároveň i na počáteční koncentraci v den 0. U vzorků mražených a chlazených skladovaných v PE a VP byl pozorován pokles všech sledovaných aminů. Pouze u balení v MAP došlo u SPD k mírnému nárůstu nad počáteční obsah. Z tepelných úprav byly provedeny běžné kuchyňské úpravy, které se provádějí ve střední Evropě (vaření, dušení a pečení) a stanovovány v předem určené dny. Nejvyšší pokles aminů byl u pečení a pak následovalo vaření a dušení. Zjištěné údaje jsou srovnatelné s publikovanými údaji pro masa vepřová a hovězí skladovaná za stejných či podobných podmínek. Domnívám se, že mohou pomoci rozšířit údaje v literatuře.
|
host ::
RSS.